Můj přístup
V terapii vycházím z přístupu zaměřeného na člověka (Person-Centered Approach, PCA). Tento přístup vytvořil americký psycholog Carl Rogers v polovině 20. století a stal se jedním z hlavních směrů humanistické psychologie.
Rogers vycházel z jednoduché, ale silné myšlenky: každý člověk má v sobě zdroje k růstu a změně, pokud dostane prostor, kde se cítí přijímaný, respektovaný a v bezpečí. Terapeut zde není autoritou, která dává rady, ale partnerem, který klienta provází jeho vlastní cestou.
V praxi to znamená, že během setkání neříkám, co dělat, ani neposkytuji hotová řešení. Společně vytváříme prostředí, kde lze otevřeně sdílet, zkoumat své prožívání a hledat vlastní odpovědi. Věřím, že právě v takovém bezpečném vztahu se otevírá možnost nacházet větší svobodu, lehkost a spokojenost v životě.
Základní pilíře PCA
Empatie
Empatie znamená snahu porozumět vnitřnímu prožívání druhého člověka. Nejde jen o naslouchání slovům, ale i o vnímání pocitů a významů, které se za nimi skrývají.
Kongruence
Kongruence vyjadřuje opravdovost a vnitřní soulad. Terapeut vnáší do vztahu upřímnost a lidskost, tím umožňuje vzniknout důvěryhodnému a přirozenému kontaktu.
Bezpodmínečné přijetí
Bezpodmínečné přijetí je postoj, ve kterém je člověk respektován takový, jaký je. Bez hodnocení a podmínek. Vytváří se tím bezpečný prostor, kde není třeba nic předstírat.